Po pár hodinách opravdu dorážíme do Adolfsstromu, zajdeme do nějaké kanceláře kterou tu najdeme, vyzjistíme co a jak a vydáme se hledat hospodu… bohužel zjišťujeme, že tu hospoda není, jen jakási kavárna. Je to jak v nějakém filmu, vysvitne sluníčko, před kavárnou je jak malovaná travnatá zahrádka s malými stolky, interiér je přeplácaný snad úplně vším. Paní prodává od kolíčků na prádlo, přes konzervy, kávu, čerstvé dortíky, pohlednice, skleničky až po jistou formu antikvariátu… no prostě úplně všechno. Především je však milá, odevzdáme klíč od shelteru, kde jsme spali, objednáváme si kávu a dortík… je to výtečné! sedíme na zahrádce, kontrolujeme čas, aby nám neujel převozník a užíváme si to, jak jen můžeme.. při placení se paní zeptáme, zda neví, kde bychom si mohli půjčit klíče od shelteru, kde bychom rádi přespali za dva dny.. ještě, že jsme se zeptali, samozřejmě od ní… úlet… dostaneme klíče a obálku s předepsanou adresou i známkou, máme ji pak poslat klíče nazpět - poštou, až se dostaneme do civilizace… super systém! Poděkujeme, rozloučíme se a vyrážíme do “přístavu”, kde si počkáme na člun. Rozhodli jsme se, že se necháme převézt přes jezero, s ohledem na bolavé nohy se snažíme trošku šetřit síly. Přeci jen máme před sebou ještě pěkný kus cesty.